Šalvěj lékařská 30371

Šalvěj lékařská

Salvia officinalis

Šalvěj je vytrvalá, silně aromatická rostlina polokeřovitého vzhledu se zdřevnatělými lodyhami, dorůstá do výšky až 60 cm. Vyžaduje propustnou půdu a slunné stanoviště. Na zimi je třeba rostliny chránit před mrazem přikrývkou. Její obliba stoupá, pěstuje se na zahrádkách i v květináčích na okenních parapetech.  Jako koření se používají čerstvé nebo sušené listy.  Chutnají trpce a lehce nahořkle a hodí se hlavně k vepřovému nebo telecímu masu. Přidávají se také do omáček, nádivek, k ochucení sýrů.. Ve staročeské kuchyni byla používána šalvěj lékařská stejně často jako petrželka. Sbírá se i kvetoucí nať v červnu až červenci.

Léčebné účely: Šalvěj se používá pro své protizánětlivé, antivirotické a antibakteraální účinky, zabraňuje průjmům. Omezuje pocení, zejména je-li nervového původu, jako např. při nočním pocení v klimakteriu nebo v pubertě. Pomáhá při žaludečních, střevních a žlučníkových potížích a nadýmání. Droga je i osvědčenou přísadou do čajových směsí při léčbě různých druhů rakovin.  Žádaná je šalvěj i v kosmetice – potlačuje tvorbu lupů, léčí problematickou pleť a akné. Pro účinky při léčbě zánětů v ústní dutině a při potlačení nepříjemného zápachu se výtažky ze šalvěje přidávají do ústních vod a zubních past (doporučuje se i žvýkání čerstvého listu nebo kloktání nálevu).

Obsah: 0,6 g

Výsev: březen – duben, duben – červen

Výsadba: květen – červen

Spon: 60 x 60 cm

Sklizeň: srpen – září

Jak pěstovat šalvěj:

1. Šalvěj vyžaduje lehkou, kyprou, dobře propustnou hlinitopísčitou půdu. Daří se jí i na suchých a na živiny chudých půdách. Aby co nejlépe rostla, potřebuje slunné a chráněné místo.
2. Šalvěj můžeme předpěstovat, musíme začít nejlépe už začátkem března, aby měly rostlinky dost času zesílit.
3. Semínka šalvěje rozhodíme na výsevní substrát smíchaný s jemným pískem, mírně zasypeme a přitlačíme. Výsev udržujeme vlhký. Vzešlé rostlinky dvakrát přepichujeme.
4. Předpěstované sazeničky vysazujeme v druhé polovině května, když už nehrozí mrazíky, na venkovní záhon zhruba 60 cm od sebe.
5. Šalvěj se dá také pěstovat přímým výsevem semen na záhon od dubna do června nebo v září. Vysejeme je 1 – 2 cm hluboko, do řádků vzdálených cca 60 cm.
6. Během klíčení pravidelně zavlažujeme. Jakmile rostliny vyklíčí a zesílí, vyjednotíme je na vzdálenost asi 60 cm.
7. Při pěstování v nádobách dodržujeme základní zásadu, že do jednoho květináče patří jedna rostlina. Dbáme na to, aby květináč se šalvějí byl na místě, kde je stále dostatek světla. Nepotřebuje ani příliš výživnou zeminu, ani častou zálivku. V nádobě má šalvěj životnost zhruba 3 roky.
8. Šalvěj nesnáší mrazy, proto ji na zimu musíme zakrýt pečlivě chvojím, aby nevymrzla.
9. Konce výhonků šalvěje často zaštipujeme, abychom podpořili kompaktní růst rostliny. Důležité je hluboké seřezávání starších dřevnatých větviček. Rostlina rychle znovu obrazí.
10. Čerstvé lístky šalvěje můžeme sbírat kdykoliv, nejlépe ale těsně před rozkvětem během slunečných a suchých dní okolo poledne. To totiž obsahují nejvíce éterických olejů.

Kuchyňské zpracování: Šalvěj je bylinkou, která má uplatnění při dochucení masových pokrmů. Hodí se do bylinkových másel, na kterých můžete připravit rybu. Máte rádi karbanátky? Vyzkoušejte je s trochou šalvěje. Můžete ji však přidat do domácích paštik, domácích sýrů či másel, získá si vás, pokud ji přidáte při pečení a dušení zeleniny a brambor.

Skladování: Šalvěj sušíme rozloženou na papíře v menší vrstvě ve větrané místnosti, ne na přímém slunci. Sušenou šalvěj používáme jako koření nebo na přípravu čaje. Čerstvou šalvěj můžeme také skladovat v mrazničce. Sklizené listy nasekáme na jemno a smícháme s vodou, pak vložíme do tvořítek na led nebo na nanuky. Takto připravené používáme po kostkách do pokrmů.

Upozornění: Tyto údaje jsou pouze informativní.