Patizon WHITE CUSTARD – bílý 10535

Patizon

Cucurbita pepo / Patizon

WHITE CUSTARD

Teplomilná plodina vytvářející plody diskovitého tvaru. Vyžaduje teplejší stanoviště. Plody se sbírají pro přímou spotřebu i různé kuchyňské úpravy a konzervaci. Výsev po 3 semenech.

Obsah: 1,50 g

Výsev – předpěstování sazenic: únor – březen

Přímý výsev: duben – červen

Výsadba: kveten – červenec

Vegetační období: 90 – 100 dnů

Sklizeň: červen – říjen

Jak pěstovat patizon:

1. Patizony mají rády slunné stanoviště, potřebují středně těžkou, hlinitou půdu.
2. Patizony jsou náročné na výživu, takže je stejně jako dýně můžeme pěstovat přímo na kompostu, aby měly ideální a stálý přísun živin.
3. Patizony pěstujeme buď z přímých výsevů na záhon nebo z předpěstovaných sazenic.
4. Semena vyséváme na přelomu dubna a května do sponu 120 x 60 cm po hnízd po 2 – 3 semenech. S výsevem nespěcháme, počkáme, až se půda dostatečně vyhřeje.
5. Do sadbovačů vysejeme semena v polovině dubna a po vzejití necháme nejsilnější rostlinu dorůst do stadia pravých listů. Do půdy patří až ve chvíli, kdy má nejméně dva pravé listy. Na záhon je vysadíme v druhé polovině května, kdy už nehrozí přízemní mrazíky.
6. Patizon je teplomilná zelenina, proto ji raději zpočátku chráníme netkanou textilií, která pomáhá prohřívat půdu. Mladé rostlinky je třeba chránit proti slimákům.
7. Patizony jsou náročné na závlahu. Mají rády stálou vlhkost půdy, zaléváme proto raději méně, ale častěji. Pokud rostlině chybí voda, začne velmi rychle uvadat, listy zežloutnou a rychle odumírají a plody se přestanou vyvíjet.
8. Během vegetace je patizony na záhonu potřeba pravidelně zhruba každý týden přihnojovat buď kvalitním kompostem, nebo hnojivem pro cukety, dýně a okurky.
9. Plody sklízíme většinou od poloviny července do září kdykoli potřebujeme. Nejvhodnější je sbírat malé plody pár dní po odkvětu. Kdybychom plody pravidelně nesklízeli a nechávali je dozrát, zůstanou na rostlině 2–3 velké plody a ty další zakrní, nevyvíjejí se a postupně zahnívají.

Léčivé účinky: Vzhledem k velkému obsahu vody je močopudný a působí na snižování krevního tlaku. Pomáhá nastartovat metabolismus, působí detoxikačně a celkově regenerují organismus. Může také pomoci od potíží způsobených revmatismem a dnou. A ocení je také diabetici, a to díky nízkému obsahu sacharidů. Obsahuje vysoký obsah vlákniny a pomáhá tělu se správnou látkovou výměnou. Je vynikajícím pomocníkem při hubnutí. Má velmi nízký obsah sodíku, což ho přímo předurčuje pro lidi trpící kardiovaskulárními problémy a onemocněními ledvin.

Výživové hodnoty: Patizon patří do skupiny tykve obecné, plody obsahují vodu (až 90 %) a hodně minerálních látek, jako jsou draslík, vápník, sodík, železo, fosfor, měď, chlor, vitamin C a betakaroten.

Kuchyňské zpracování: Chuť patizonu je výraznější než cukety, je méně vodnatý a o něco více vláknitý. Konzumují se větší, ale i úplně malé patizony, syrové i tepelně upravené. Při pravidelné sklizni mladých plodů během léta získáme malé a jemné plody, které můžeme nakládat ve sladkokyselém nálevu jako okurky. Patizony se připravují mnoha způsoby – dušením, zapékáním, pečením, dají se plnit masem a zeleninou, přidávají se do polévek, zeleninových salátů, bramboráku, karbanátků či jako náplň do slaných palačinek. Jelikož je patizon velmi rychle měkký, hodí se na přípravu minutek. Vynikající jsou řízky – čím tenčí plátky, tím křupavější řízky!

Skladování: Koncem léta můžeme nechat patizony na keříku dozrát, tedy nechat jim ztvrdnout slupku. Skladovat patizony je třeba na chladném, ale suchém místě, vydrží zhruba do konce roku.